22. listopadu 2009

Mikulášovy patálie – Le Petit Nicolas (FR/Belgie, 2008)

Mikuláš začíná tak trochu jako slavná Amélie: je to díky výtvarné stránce, kameře ale hlavně groteskní zkratce: film začíná školní úvahou, na téma, čím chci být až budu velký a tak na uvítanou následuje sled vtipných němých skečů: pochopitelně všichni kamarádi se tímto představí a každý z nich by chtěl být jako jeho tatínek. Jen Mikuláš neví – jeho tatínek říká, že chtěl být slavným fotbalistou, plavcem či závodníkem na kole, ale potkal maminku a tak musí pracovat v kanceláři. (A maminka? No, ta přece vždycky chtěla být maminkou, ne?)
Střídavě jsme doma a ve škole. Objeví se kousavý soused, vychovatel Polívka i Marie-Hedvika.
Ovšem klíčovou postavou pro příběh se ukáže být Jáchym a jeho zpráva o nově narozeném bratříčkovi: když totiž máte bratříčka, jste hned na druhé koleji, každý vás odbývá, vy nic nesmíte, kdežto to mrně všecko, ještě po nocích řve a na konec máte štěstí, když vás neodvezou do lesa. Indicie? Tatínek byl najednou hodný na maminku, pomohl jí s taškami s nákupem a dokonce jednou vynesl sám od sebe smetí. Mikuláš doma pozoruje rodiče a dospěje k závěru, že je to špatné – tatínek s maminkou se na sebe smáli u večeře a chtějí Mikuláše vzít na výlet do lesa! Je to tedy jasné! Tudíž se musí vymyslet nějaký plán, jak se mimina zbavit. Mikuláš nejdřív zkouší být hodný – nechá se obléct do svátečních šatů a jde s maminkou na čajový dýchánek, kde si dokonce celé odpoledne hraje s holkama, spolu s kamarády vyčistí dům rodičů, aby ho měli raději, ale otázka lesa a obavy tím nemizí, spíše naopak. Je třeba najít někoho, kdy by ho nechtěného sourozence zbavil, nejlépe profesionála. Úplně nejvhodnější by byl propuštěný trestanec, jak si přečte s kamarády v novinách. Za tím účelem je založeno bratrstvo.
Trestance si posléze najdou podle jména v seznamu - omylem ovšem volají do autoservisu, z čehož pochopitelně plynou další komické situace. Chlapík se uvoluje „to“ odstranit za 500 franků a kde že mají auto….Kluci dojdou k závěru, že potřebují jak peníze tak ještě auto a jdou to zajistit. Peníze si nakonec vydělají prodejem kouzelného nápoje á la Asterix klukům z okolí a auto získají díky Augustinovi, který má děsně bohatého tatínka, který mu všecko koupí…..
Pak Mikuláš s kamarády potká znovu Jáchyma – a ten se vytahuje: jak je fajn být velký brácha, který naučí toho svého mladšího jezdit na kole a hrát kopanou, že jste hned ten starší a chytřejší a vzor a tak vůbec, vypočítává Jáchym a pyšně si s kočárkem oddrandí…Mikuláš je paf, jde domů a ptá se maminky co bude s tím bráchou….Maminka s tatínkem se diví, kde k tomu přišel a Mikuláš si stěžuje, že pro něj nikdo nic nedělá a aspoň tedy toho bráchu že by mu mohli dopřát. A co se nestane – rodiče se ustrnou a jednoho dne tady je – jenže ne brácha, nýbrž ségra!Takže zklamání – to tam je kolo a fotbal a vojáčci. Ale aby se neřeklo - příběh pak končí rychlým přece-jen happyendem: znovu se vracíme k úvaze, čím by Mikuláš chtěl být. Jestli myslíte starším bratrem, tak ne. Chtěl by bavit lidi (s humorem totiž překoná tu svízel se sestrou). A to myslím, že se mu – a to i filmu docela podařilo.

Film běžel v Praze v rámci festivalu Francouzských filmů - tento konkrétně v kině Světozor (pouze jedno jediné představení! – to je myslím škoda), které bylo plné jak dospělých tak dětí (říkala jsem si, že přítomným dětem to je asi spíš čteno – dětští návštěvníci byli totiž poměrně mladší, než by měli čtenáři Mikuláše být,- málo hezkých dětských filmů???! A žádný festival filmů pro děti!!!!), kino se smálo (tedy, hlavně dospělí) ale děti tolik ne, pro ně je to přece jen realita - uvažovat jako hrdina na plátně a tedy nic moc k smíchu.
Otázka případného hnidopicha je (což v tomto případě já nejsem), nakolik se film blíží předloze, - vše podstatné ve filmu je, navíc pospojováno a okořeněno motivem hrozby mladšího sourozence (to v knize chybí), což znamená další dávku gagů a humorných scén. A co se povedlo moc, je výběr hlavních představitelů.
Kdyby to běželo v českých kinech plošně a před vánoci – nebylo by lepšího filmu pro celou rodinu. Ale ono to běžet nebude, bohužel.

Pro zapomnětlivce:
Co o kamarádech říká Mikuláš?
Vendelín
(fr. Alceste)- …. je můj kamarád, je pekelně tlustý a strašně rád jí. Paní učitelka mu do žákovky napsala: Kdyby tento žák pracoval se stejným zápalem jako se živí, byl by nejlepší ze třídy.
Kryšpín (fr. Clotaire)- …je poslední ve třídě, o hodině buď spí nebo nedává pozor….a paní učitelka mu každý měsíc píše do žákovky píše celou spoustu věcí, Kryšpínova maminka a tatínek jsou nespokojení a nedají mu ten den moučník a nesmí se dívat na televizi. Jsou na to už tak zvyklí, že jednou za měsíc maminka nepeče koláč a tatínek jde na televizi k sousedům.
Augustýn (fr. Geoffroy) – …chodí vždycky bezvadně oblečený a má děsně bohatého tatínka, který mu v jednom kuse něco kupuje, a tak každou chvíli dotáhne do školy nějakou zajímavou věc a taky převleky a tak Augustin chodí do školy oblečený za Marťana nebo za mušketýra a vypadá vážně senzačně…
Celestýn (fr. Agnan)– …je první ve třídě a mazánek paní učitelky a poněvadž nosí brýle, nemůžeme mu dát do nosu kdykoliv se nám zachce.
Fridolín (fe. Endes) - … má hrozně dlouhé a hubené nohy s velkými špičatými koleny a umí pekelně rychle utíkat …
Albín (ve filmu chybí) – má hroznou sílu a rád rozdává rány pěstí do nosu…
Viktorín (fr. Rufus)– …je príma kluk a jeho tatínek je policejní strážník, a Viktorín od něj má senzační píšťalku se kterou si pořád hraje
Polívka – ...říkáme dohlížiteli Dubonovi Polívka, jelikož pořád opakuje:Podívejte se mi do očí, no a v polívce jsou taky oka…
Soused rád si tatínka dobírá přes živý plot
(Mikulášovy patálie, GoscinnySempé, Albatros, Praha, 1995)
http://www.lepetitnicolas-lefilm.com/