O posledním díle Twilight ságy se říká (aspoň na zahraničních diskusních serverech), že je na rozdíl od dvojky povedenější. Doufám, že to není jen výběrem režiséra, který je pro spoustu filmových kritiků režisérem kultovním (natočil dva horrory) a proto jsou ochotní nad romantikou přimhouřit oko. Ale je fakt, že i mě se trojka líbila víc.
Od druhého trochu rozvleklého dílu, se mnoho nezměnilo. Forks je stále stejné městečko. Pořád lesy, mlha, Bella. Jen vypadá nějak víc depresivně a stále je vidět v něčem hnědém nebo šedém. Edward je pořád stejně bílý a Jacob pořád jen do půl těla. To se taky asi moc měnit nebude ani v dalším dílu (ano, bude ještě jeden). Tempo je sice mnohem dynamičtější než posledně, a přibylo upírů, ale o to by mi tak moc nešlo (ačkoliv zatímco kulturní týdeník Hauser opěvuje neotřelý začátek, který se jakoby k filmu ani nevztahuje - vznik nového upíra na potemnělých ulicích v Seattlu pro potřeby naštvané upírky Viktorie z dílu jedna, která si vyvzpomene postavit upíří armádu – což se člověk nedozví hned, ale až později včetně toho proč). Pro mě je to hlavně o větším prostoru pro postavy zmíněných pánů – upíra a vlkodlaka. Mají totiž co hrát, a tak to není Bella, kdo je ve filmu zajímavý, ale její dva chlapi, mezi nimiž běhá. A mezi nimiž se musí rozhodnout (slyšela jsem názor, co na té Belle oba proboha mají), ačkoliv je to pro ni spíš volba způsobu života, než partnera. Ten spíš tak nějak patří k věci, jak se zdá.
Co se Bellly týče, kromě toho že se pořád mračí kudy chodí, v hlavě nemá nic jiného než jak se co nejdřív stát taky upírkou. Až na úplném konci filmu z ní totiž vypadne, že to nechce kvůli Edwardovi, ale se vždycky cítila trochu jiná a tak že být upírkou je pro ni vlastně to pravé. No, škoda, že se ve filmu žádný z nedobrovolných upírů nepustil do výčtu všech radostí života upíra včetně té nejčastější (jako je třeba honit zvěř po lesích a sát jim krev), ale objevil se aspoň malý náznak (upírka Caroline) a za další plus považuji krátké exkurzy do minulosti do života ostatních členů upírské party na téma jak vlastně ke svému upírství přišli (Emmett, Caroline). Další snad přijdou na řadu později.
Takže sečteno a podtrženo – pánové se snaží a krásná Bella neví co. A možná to neví ani z popularity rozpačitá Kirsten Stewart, která ji hraje, zatímco Robert Pattinson už aspoň natočil jiný zajímavý kousek s názvem Remember me.
V novém vydání Housera, což je pražský kulturní programový týdeník, dosáhl neuvěřitelných tří hvězdiček. Což jsem se podivila. Dnes je totiž módní být kritikem alternativně zaměřeným a spousta z nich se toho drží. Takže filmy měkkčích žánrů u nich moc nemají šanci. Jimi oceňované filmy musí být dostatečně jiné, drsné a zvedající (ze židle nebo žaludek, to už je jedno), hlavně ne v něčem stejné. Ale to už je i tak dost těžké (od dob Srdcové sedmy, Lola běží o život a 5x2 – co ještě?). Já bych byla pro kvalitně odvedené řemeslo s tím, že ten kdo na film napíše recenzi, by měl aspoň trochu ctít žánr. Prostě ne hodnocení napříč, ale v rámci. Rozlišovat totiž film na dobrý nebo špatný bez přihlédnutí ke kategorii, není fér. Já bych řekla, že stavět filmy různě zaměřené na stejnou čáru je něco jako pokládat hlavní jídlo za dezert. Nebo porovnávat různé výkonnostní třídy aut - u dezertu také nikdo nepředpokládá, že ho zaplní jak hlavní chod a do ferrari taky nenacpete to co do dodávky. Dezert je sladká tečka na závěr a tak by se k němu mělo přistupovat. A romantický film je přesně takový dezertem.
Film to je, aspoň pro mě, vždycky nejdřív příběh, pak všechno ostatní. Takže - viděla jsem jedničku, dvojku a tak u mě trojka dostala čtyři hvězdy z pěti. Prostě slušný výkon ve své třídě.
30. června 2010
Twillight saga (3): The Eclipse
